Divadelní společnost Masopust // Virginia Woolfová: ORLANDO




Podle románu Virginie Woolfové v překladu Kateřiny Hilské a divadelní hry Orlando Lenky Lagronové.

Virginia Woolfová je jednou ze zásadních autorek 20. století. V jejích rukách se začala klasická próza měnit v introspektivním dobrodružství s mnoha silnými smyslovými obrazy, které dovolují nečekaně ostrý vzhled do nitra postav. Jedním z jejích nejpronikavějších románů je fantaskní biografie mladého šlechtice Orlanda, napsaná Virginií Woolfovou roku 1928. Kniha, napsaná lehkým perem “na dovolené” mezi jinými romány, je zřídlem nespoutané imaginace, která předčí i nejodvážnější postmoderní díla. Román Orlando v sobě nese několikerá tajemství, která svádějí k jevištnímu rozluštění. Tajemství spánku, tajemství proměny a tajemství času. Dotýkáme se jich s dychtivým vědomím toho, že nejen my čteme knihu, ale i ona čte nás!

adaptace: Tereza Marečková, Anna Petrželková režie: Anna Petrželková dramaturgie: Tereza Marečková scéna a kostýmy: Hana Knotková hudba: Jakub Kudláč světla: Ondřej Růžička zvuk: Štěpán Tretiag

osoby a obsazení:

Orlando: Anežka Kubátová a Miloslav König
Královna: Tomáš Dianiška
Saša: Martina Krátká
Knihovnice: Ivana Šolcová
Básník: Martina Krátká
Shel: Anežka Kubátová
Ludvík: Martina Krátká

premiéra: 15. června 2014 v Eliadově knihovně DNz

ohlasy:

Nápaditost, s jakou tvůrci rozvíjejí složitou literární předlohu a povyšují ji na divadelní tvar, činí z Orlanda zásadní počin, a to nejen v kontextu společnosti Masopust a režijní tvorby Anny Petrželkové.
Marcela Magdová, deník Metro

V Orlandovi Anny Petrželkové se podařilo přenést na divadelní prkna nadstandardně bohatý výřez našeho světa pomocí docela skromných prostředků. Anna Petrželková je totiž evidentně mistrem v oboru mnohoříkajících vizuálních zkratek.
Kateřina Nechvílová, Literární noviny

Je to bláznivá podívaná, chvílemi zvrácená, chvílemi něžná a nesmělá. Nikdo neodejde z divadla neposkvrněn kontroverzním zpracováním, což ovšem není na škodu a rozhodně to neubírá na dojemné lyričnosti a hravosti slov Woolfové.
Tamara Zubac, Informuji.cz

← zpětdominik gajarský: exotkračunorchestr berg: muž v skafandrijožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! no. 20festival na hlavu: simona babčáková a no a!festival na hlavu: cyril höschl – umění – cesta do dušefestival na hlavu: teatr novogo fronta – passingfestival na hlavu: dr.amas – teď mluvím jápuzzle – malá inventurajohannes hoffmann: hals zu kurz – malá inventuravečírek festivalu malá inventura 20205. ročník předávání cen česká divadelní dnalesk a bída ekologické udržitelnosti: možnosti a limity zodpovědnosti k životnímu prostředí při pořádání mezinárodních festivalůvladivojna la chia: 8 hlav šílenstvíjožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! /10. díl/hadivadlo: woyzeckhadivadlo: prezidentkyhadivadlo: maloměšťáciorchestr berg: slyšet 2xtereza hradilková a kol. – nepřestávejeliška brtnická: enolajožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! diváci si volí vlastní díl!strange songslukáš hofmann: performanceceremoniál udílení ceny jindřicha chalupeckého 2018jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! vánoční speciál 2018jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát no. 19i.o.u.pražské jaro 2018: klangforum wienpražské jaro 2018: prague modernjožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! /6. díl/orchestr berg & opening performance orchestrajan bárta: pitchtygr v tísni: morčatahadivadlo: strýček váňahadivadlo: náměsíčníci (imitace a tušení)hadivadlo: eyolfjožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! no. 13jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! no.12divadelní společnost masopust // arne lygre: nic ze mědivadelní společnost masopust // akira kurosawa: sedm samurajůdivadelní společnost masopust // virginia woolfová: orlandodivadelní společnost masopust // jan frič: o hezkých věcech, které zažívámeradio ivo: život nedoceníšjožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! / 9.díl /jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! / 16. díl /jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! /14.díl /jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát /15.díl/henrik ibsen: nora / národní divadlo brno redutajožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! / 8.díl /