Pavel Svoboda

Vystudoval grafický design na Soukromé mistrovské škole uměleckého designu a scénografii na DAMU v Praze. Na pražské VŠUP absolvoval mimořádné studium fotografie. Od roku 2000 spolupracuje jako scénograf s režisérem Jiřím Heřmanem, od roku 2008 s režisérkou a dramatičkou Katharinou Schmitt.

V Národním divadle v Praze vytvořil scénografie pro inscenace Brittenovy Gloriany (2012), Dvořákova Jakobína, Wagnerova Parsifala (obě 2011), Her o Marii B. Martinů (2009) a Monteverdiho Orfea (2007). Inscenace Her o Marii byla v roce 2010 nastudována také v Opeře Wroclaw. V rámci Mezinárodního hudebního festivalu Struny podzimu byl autorem scény pro Schubertovu Zimní cestu (2013) uvedenou v Barrandov Studio, ateliér č. 4, Brittenovu operu Curlew River (2005), uvedenou v bývalém kostele sv. Maří Magdaleny na Malé Straně, a pro operu Michala Nejtka a Francesca Micieliho Lamenti (2004) inscenovanou v Univerzálním prostoru NoD a ve švýcarském Schlachthaus Theater Bern. Inscenace Lamenti reprezentovala v roce 2005 Českou republiku na divadelním festivalu Riocenacontemporanea v brazilském Rio de Janeiro. V plzeňském Divadle J. K. Tyla spolupracoval s Jiřím Heřmanem na inscenacích Gounodova Fausta a Markétky (2013), Saint-Saënsova Samsona a Dalily (2002) a Wagnerova Bludného Holanďana (2004). Scénografie k Samsonovi a Dalile byla nominována na Cenu Alfréda Radoka, scénografie k Bludnému Holanďanovi pak tuto cenu získala.

S režisérkou a dramati

kou Katharinou Schmitt realizoval instalaci inscenace Ne já Samuela Becketta (Národní galerie v Praze, 2014), inscenace divadelní adaptace textu Thomase Manna Krev Walsungů (Studio hrdinů, 2014), divadelní adaptace Arno Schmidtova textu Černá zrcadla (Studio hrdinů, 2013), Schimmelpfennigovy hry Zlatý drak (Činoherní studio Ústí nad Labem, 2012), Crouchovy hry England (Meet Factory, 2009) a Shakespearova Romea a Julie (Městské divadlo Zlín, 2008).

Také spolupracoval s režisérem Thomasem Zielinskim na inscenaci Shillerových Loupežníků (Reduta Brno, 2014), s režisérkou Natálií Deákovou na inscenaci Mahenova Jánošíka (Činoherní studio Ústí nad Labem, 2007) a s režisérem Martinem Glaserem na inscenacích hry Tlustý prase Neila La Buteho a divadelní adaptace Havlíčkova románu Muž sedmi sester (Jihočeské divadlo, 2006 a 2005).

Jako architekt a spoluautor scénáře se podílel také na filmech režiséra Víta Karase Běžci (2010) a Malý svět (2005), který byl oceněn na filmovém festivalu Fresh Film Fest 2005 jako nejlepší

esko-slovenský film. Do veřejného prostoru intervenuje v participaci s uměleckou skupinou Kontextual.