Pustina ve Studiu Hrdinů je krvavá krajina plná božských témat / Martin Macháček, Radio Wave – Tyjátr, 20/10/2014

Miroslav Bambušek má hudební sezonu. V Opeře Národního divadla bude mít v prosinci premiéru jeho inscenace avantgardní, nikdy nerealizované opery Nová země. Ve Studiu Hrdinů zase nazkoušel tvar na pomezí koncertu, divadla i performance nazvaný Pustina. Jádrem produkce byl básník a hudebník Pavel Zajíček, který se na jevišti objevil jako interpret i samotné téma inscenace.
„Velice pravdivá výpověď zpracovaná Mírou,“ říká Pavel Zajíček o inscenaci Pustina, v níž recituje své texty a zároveň jako divák přihlíží situacím, které zažil nebo byly předmětem jeho úvah. Inscenaci naživo doprovází Zajíčkova kapela DG 307 – je zároveň koncertem, divadlem i čtením. Dlouholetý spolupracovník Pavla Zajíčka, brněnský experimentátor Tomáš Vtípil vnímá v jednotlivých formách minimální rozdíl: „Má to režii, to znamená, že to má ještě jiný feedback než ten okamžitý ze zvuku a slova. Jinak se to k sobě v mnohém blíží. Taky je tam prostor pro improvizaci, má to pevnou strukturu a určitě je to ovlivněné divadelní formou. V tom něco přes hodinu dlouhém kuse je asi čtyřicet minut muziky a pravděpodobně některé části se poté v jiné úpravě určitě objeví na koncertech Dégéček.“
Dramaturg Studia Hrdinů Jan Horák nevidí ve formální nejednoznačnosti jakýkoliv problém: „Já si myslím, že to úplně jasně zapadá do dramaturgie Studia Hrdinů tím, že je to o umění, o tom, nakolik umění dokáže měnit společnost, a následně o tom, jak společnost ovlivňuje umělce. I když je to velmi abstraktní, až se dá říct básnické pásmo.“ Projekt vznikal spontánně. „Do dramaturgie Studia Hrdinů taky zapadá pracovat s Mirkem Bambuškem, už jenom proto, že jsem s ním ve svém dřívějším působišti v MeetFactory dělal tři věci a bylo mi jasné, že ve Studiu Hrdinů připraví alespoň jednu věc. Konkrétně s tímhle projektem jsem nepřišel ani já ani Mirek. Byl osloven, jestli by nechtěl dělat něco právě o Pavlu Zajíčkovi,“ dodává dramaturg inscenace i divadla. Tomáš Vtípil stál také za Iniciativou na podporu Pavla Zajíčka a fondem, který měl alespoň částečně pokrývat Zajíčkovu komplikovanou existenční situaci. Projekt Pustina ovšem vnímá ve zcela jiných souvislostech a nepokládá ho za epilog svého snažení. „Vyvrcholení bych tomu snad ani neříkal. To já doufám, že bude ještě hromada dobrých koncertů, představení i čtení,“ dodává Vtípil.
Inscenace je produkčně náročná, patří k nejlidnatějším produkcím ve Studiu Hrdinů, což přiznává také Jan Horák: „To je problém u všech produkcí Studia Hrdinů, protože my nemáme stálý soubor. Spolupracujeme s okruhem herců, kteří mají často smlouvy v jiných divadlech. My se musíme přizpůsobovat jejich termínům, takže bude pekelné tohle dávat dohromady.“
„V divadle jsem poprvé. A jsem za to vděčný, protože jsem tohle prostředí dřív neznal,“ říká Zajíček, který vystoupil navzdory nedávným vážným zdravotním problémům. V řádu Bambuškových inscenací je Pustina překvapivě uměřená. Ve výsledku není obrazem undergroundu nebo sondou do duše nepochopeného, velkého básníka. Je citlivým, snovým, mnohdy ironickým i infantilně hravým rituálním uctěním kreativity.

http://www.rozhlas.cz/radiowave/tyjatr/_zprava/tyjatr-pustina-ve-studiu-hrdinu-je-krvava-krajina-plna-bozskych-temat–1410484