„Mein Name ist Felix. Zdenek Felix – die ganze Geschichte“

Projekce filmového portrétu českého kurátora a uměleckého ředitele KAI 10 | Arthena Foundation

Po projekci následuje beseda u kávy a sklenky vína. Se Zdenkem Felixem si bude povídat profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřich Vybíral.

Ve spolupráci s Goethe-Institut Prag.

——

Zdenek Felix (nar. 1938 v Českém Brodě) zažil a komentoval velké převraty a revoluce v umění v době po roce 1968. Vždy na stopě něčeho nového, neobvyklého, vzrušujícího usiloval o vyrovnání se se svou současností – a stával se přitom sám jejím přímým svědkem. Nikdy neztratil zvídavost, objevitelského ducha ani sepětí s uměním své doby.

Jako mezinárodně renomovaný tvůrce výstav se poprvé vyjadřuje o milnících své kariéry v Bernu, Basileji, Essenu, Mnichově a Hamburku, kde po 12 let řídil Deichtorhallen (obě haly společně). Avšak film pojednává také o jeho dětství v Praze okupované německými vojsky. Jeho otec se zapojil do odboje, byl zatčen a v nacistickém vězení zavražděn. Felix zde také popisuje svůj útěk na Západ po „pražském jaru“ roku 1968 a začátek své kariéry u velkého Haralda Szeemanna, který ho přivedl do Kunsthalle Bern, kde právě začínala výstava „when attitudes become form“. Felix se ocitl rovnou in mediis rebus. Ale toto radostné období bylo krátké, jelikož Szeemann už brzy ve sporu o Beuysovu výstavu za sebou práskl dveřmi a odešel. Felix se stal prozatímním ředitelem. Dnes pracuje jako vrchní kurátor pro soukromou uměleckou nadaci KAI 10 Arthena Foundation v Düsseldorfu, kde měl příležitost stát se kurátorem řady úspěšných výstav. Zejména po svých výstavách ve Folkwang Museum v Essenu od 70. let mj. věnovaných arte povera (Mario Merz, Guiseppe Penone, aj.), Hansi-Peteru Feldmannovi (1977), Werneru Büttnerovi, Martinu Kippenbergerovi a Albertu Oehlenovi (Wahrheit ist Arbeit) patří k průkopníkům nových směrů na umělecké scéně Spolkové republiky Německo.

Film se ptá, jak je to s Felixovým údajným objevitelským duchem, často s oblibou citovaným čichem na talenty. Opomenuta nezůstává ani pozice zprostředkovatele umění/kurátora mezi nároky umělců, publika a sponzorů. Nakonec přichází na řadu osoba Zdeňka Felixe a jeho role jako tvůrce výstav v proměnách umělecké scény. Jeho odpověď: „Možná jsou lepší kurátoři umělci. Nebo také ne. Myslí totiž přece nejprve na své vlastní dílo.“

VSTUP ZDARMA // SIMULTÁNNÍ PŘEKLAD