Pavel Zajíček
Inscenace Pustina se pouští do psychologických hlubin a životních strázní básníka a hudebníka Pavla Zajíčka, zakladatele skupiny DG 307 a výrazné osobnosti českého undergroundu. Dění se nedotýká pouze Zajíčkovy minulosti, ale i jeho přítomnosti, kdy je po prodělané mrtvici částečně ochrnutý. Bambušek se nebojí ukázat i jeho fyzická omezení, trable s matkou, opuštěnost, výčitky vůči synům, jež možná ještě zesilují existenciální působivost Zajíčkových temných básní, které – za doprovodu DG 307 – po celý čas na jevišti přítomný autor deklamuje. Právě jeho fyzická přítomnost, kdy bos přechází scénu, posedává či stojí v různých jejích místech a věcným tónem čte své texty, dodává inscenaci na emotivní síle a dává jí punc – pro Zajíčkovu poezii podstatné – autenticity.