Kamila Polívková
vytvořila kostýmní výpravy a scénografie k desítkám českých i zahraničních inscenací, z nichž mnohé získaly řadu ocenění a hrály se na významných mezinárodních festivalech i scénách. V letech 2004-2012 působila v Pražském komorním divadle v Praze (Divadlo Komedie) pod vedením Dušana D. Pařízka jako kostýmní výtvarnice a scénografka, od roku 2007 pro tento soubor vytvářela také grafický design a fotografie. S režisérem Dušanem D. Pařízkem pravidelně spolupracuje v německy mluvících zemích (Salzburger Festspiele, Deutsches Theater Berlin, Staatsschauspiel Dresden, Deutsches Schauspielhaus in Hamburg, Schauspielhaus Zürich, Düsseldorfer Schauspielhaus, Rezidenztheater München, Theater Bremen, Burghteater Wien a další). Po prvním inscenačním projektu Květy skořicovníku (podle textů čínské básnířky Li Čching-čao uvedeno v Divadle v 7 a půl Brno) následoval na počátku divadelní sezóny 2009/2010 její režijní debut v Pražském komorním divadle, vlastní dramatizace románu Thomase Brussiga Hrdinové jako my a dále inscenace hry Ödöna von Horvátha Víra, láska, naděje a SAM autorky Kathariny Schmitt. V současnosti působí jako kmenová režisérka Studia Hrdinů (Den Opričníka, Mileniny recepty, Říše zvířat, Skugga Baldur, Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny).
Na scéně Schauspielahus Zürich pro mezinárodní festival Transit Zürich inscenovala hru Darji Stocker Precious, v Národním divadle Brno režírovala adaptaci románu Ladislava Fukse Vévodkyně a kuchařka. Její poslední prací je inscenace Macocha, která vznikla podle novely Petry Hůlové v koprodukci brněnského HaDivadla a Studia Hrdinů.
Kamila Polívková získala za režii vlastní adaptace Sjónova románu Skugga Baldur Cenu divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo sezóny 2015/2016. Byla nominovaná na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Scénografie roku 2009, v kategorii Talent roku 2010 a na cenu Český lev 2012 za nejlepší výtvarné řešení filmu Odpad, město, smrt.
